14 dní v Italsku neboli maňána

Tak jako loni do Francouzska, tentokrát i do Italska s námi jel David ze Střížova od Budějic na Intruder 1400, my Virago 1100. Stálá tříčlenná posádka :) Najeli jsme 3 670 km. (foto mapa)

I. den (9. 6. sobota)

Ráno raníčko za sluníčka jsem vyjeli směrem na Rozvadov, Mnichov, Kochel see, tam jsme se vykoupali v jezeře. Původně jsme chtěli spát někde před Brennerem v kempu v horách, ale protože po místních silničkách zběsile běhali účastníci speedway maratonu, nahnali nás policajti na dálnici s letáčkem, že jí máme do Brenneru zdarma. Tak jsme se rozhodli, že už to dneska dojedeme až do Itálie. Sotva jsme v kempu ve Vipitenu postavili stan, spustil se liják. V restauraci jsme ochutnali pravou italskou pizzu a špagety.

II. den (10. 6. neděle)

V Alpách nás probudilo sluníčko, přes Brixen jsme jeli na Cortinu d´ Ampezo. V malebném městečku jsme se poprvé (i když ne tak úplně, už loni ve Francii jsme se s tím setkali) seznámili s benzínovým automatem na bankovky či karty, jenomže návodu v italštině ani němčině jsme nerozuměli, takže nám to sežralo 10 € a benzín nedalo. Doběhla jsem do blízkého hotýlku a domluvila si s nimi pomoc, říkali domany ...zítra, že nám to vrátí doklad, kterým můžeme vymáhat zpátky penízky, ale já zase tomorrow? We are going faraway ....nakonec byli tak ochotní, že nám dali 10 € ze svého s tím, že si ten doklad zítra vyřídí sami. Tak jsme se vydali na vrchol Paso Pordoi (2 329 m.) cestou kolem nejvyšší hory Dolomit Marmolada (3 342 m) a do Bolzana. ( foto01 ,foto02 , foto03 , foto04). Za kemp chtěli 10 € na jednoho, což nám řekli až když jsme rozbalili stan, tak jsme ho zase rychle sbalili a jeli ještě o kus dál do města Merano, kde nás kemp stál jen o pár šušní míň, ale byli jsme alespoň přímo v krásném historickém městečku, kde v centru panovala neuvěřitelná pohodová atmosféra. Zašli jsme do restaurace, překvapilo nás, jak jsou Italové laxní, pomalí, na všechno mají čas. Prostě maňána. Vrátili jsme se do kempu akorát, spustila se hrozná bouřka, jsem se fakt dost bála.

III. den (11. 6. pondělí)

Krajem plným jablečných sadů (z čeho sakra dělají to víno?) jsme se vydali přes Kastelbell na nejvyšší evropský průmysk Stilfser-joch (2 800 m), nejvyšší vrchol Alp dostupný po silnici.( foto05 , foto06 , foto07). Po nekonečných serpentýnách jsme dosáhli vrcholu ;) Bylo tu hodně sněhu, zkoulovali jsme se a pak zase po serpentýnách sjížděli rychle dolů, páč nás honily bouřkové mraky (nutno podotknout, že za tunely ani přejezd vrcholu se tu neplatí, tak jak je tomu v Rakousku, Německu a na Glosglockneru). Mnoha a mnoha tunely jsme se snažili dešti uniknout, ale nepodařilo se nám to, tak jsme sklouzli do vesničky do malebného hotýlku. První Ital, který mluvil anglicky, takže jsme probrali předpověď počasí na další dny a nabídl nám k večeři špagety a místní vínko z tohoto vinařského kraje. Na pokoji jsme se pak dorazili krabicáky, prázdné jsme si je radši odvezli s sebou, asi by místní vinaři nebyli rádi, kdyby zjistili, co jsme pili :D Zahráli jsem si hru poznej, kdo jsem (zvíře, povolání....) a vyčerpaní usnuli.

IV. den (12. 6. úterý)

Ráno sluníčko, vyrazili jsem do Milána. Jak jsem se k němu blížili, mysleli jsem si, že nad Milánem prší, ale to nebyl déšť, to byl jenom příšerný smog. Složitá dopravní situace, chtěli jsme Milano objet, ale nakonec jsem ho projeli. Rychle pryč. Zase jsme kličkovali před bouřkovými mraky, přejížděli Pád napříč sem a tam směrem na Alessandrii do Asti, kde jsme se ubytovali. Mraky nás nedohnaly. Do kempu nás dovedli milí Italové autem. Večer nám nabídli zase špagety, šli jsme se pak projít do centra, kavárnička na ulici, pohodička, cestou zpátky jsme sedli do restaurace, kde nám přinesli Müllera pozdní sběr za 14 € :-O, ale byl fakt dobroučkej.

V. den (13. 6. středa)

Směrem na Monako jsme projeli tunel v horách mezí Francií a Itálií. Po serpentýnách, kdy jsme chvíli byli v Itálii, pak zase ve Francii, pak zase v Itálii jsem dorazili k Ligurskému moři. Při pobřeží jsme dojeli do státu Monako do Monte Carla a prošli jsme si kolem Casina. Bydlí tu samá smetánka, takový auta, jaký tu stály, se hned tak nevidí. Zpátky přes Francii při pobřeží jsme jeli do italského kempu u moře. ( , foto08 , foto09)

VI. den (14. 6. čtvrtek)

Směrem na Latte, San Remo a Imperia, koupali jsme se na pláži ( , foto10), Davida žahla medúza a taky jsme museli řešit problém s Davidovo kufrem na motorce ve tvaru sadu, byl příliš těžký na konstrukci nosiče, takže se nosič začal ulamovat. Poprosili jsme místního Itala číšního o lano, abysme to aspoň trochu stáhli a rozhodli jsme se, že to musíme dovést ještě pár dní do mariny, odkud odplouvají kámoši na jachtě na Elbu a že jim předáme suda do auta, aby ho vzali potom zpátky do Čech. Dojeli jsme do kempu v Savoně a zašli na pizzu.

VII. den (15. 6. pátek)

Vstávali jsme brzy, David vůbec nespal, hrozně nás žrali komáři. Navalili jsme to na dálnici, ujeli jsme 160 km za poplatek 12 €, sjeli jsme na Pisu a podívali se na šikmou věž ( foto11). Pak směrem na Livorno, kde jsme v kempech při pláži hledali volný apartman či bungalov, až se nám poštěstilo.

VIII. den (16. 6. sobota)

Dojeli jsme jen tak v kraťasech na pláž do městečka Piombina, přijeli kluci na jachtu, předali jsme jim suda ( foto12). Večer bylo v kempu veselo, hrála živá music, dováděli jsme na dětských prolejzačkách, skluzavkách, houpačkách ....hráli karty.

IX. den (17. 6. neděle)

Koupačka v moři, odpoledne jsme si šli zaplavat do bazénu v kempu, zrovna tam měli sraz místní Harley club Livorno chapter. ( foto13)

X. den (18. 6. pondělí)

Odjezd na Florencii (Firenze), prošli jsme si kousek centrum, s Davidem jsem se vyfotili u Davida ( foto14 foto15), začaly být ukrutný vedra, potom jsme přejeli Itálii přes hřeben Toskánska na Cesenu, ubytovali jsme se v kempu u Rimini. Jaderské moře bylo mnohem čistší a teplejší. Na naší Yamaze se ukroutil náhon na tachometr.

XI. den (19. 6. úterý)

Nechali jsme si věci v kempu a na lehko jsme vyrazili do státu San Marino s hlavním městem San Marino ( foto16 foto17 foto18), je to krásné historické městečko v hradbách, je tam levno, koupili jsme si ňáký dárečky a pak hledali cestou zpátky náš kemp, protože jsme si uvědomili, že nevíme, kde bydlíme. No našli jsme to ....sbalili se a vyrazili k Benátkám (Venezia). Ubytování jsme sháněli ale až na cípu za Benátkami, protože koupat se v laguně jsme se nechtěli, chtěli jsem na otevřené moře. Ubytovali jsme se v Lido di Jesolo v krásném luxusním klimatizovaném bungalovu, sehnat ubytování i mimo sezónu ale bylo těžké, už jsme příliš nedoufali, min. počet dnů pro ubytko byl 3 nebo 5 dní, my jsme chtěli jen 2. Moře bylo krásné, nekonečné množství velkých škeblí lemovalo celé pobřeží. To nešlo nesbírat!

XII. den (20. 6. středa)

Vyrazili jsme na Benátky 50 km vzdálené. Dojeli jsme přes most až do nich, policajti nás nahnali do parkingu, který stál 15 € na celý den pro motorku, 20 € auto. I když jsme tam plánovali být sotva 4 hodiny, museli jsme zaplatit celou částku. Hned vedle parkingu San Marco jsou ovšem malé garáže, kde poskytují parkovací místa za 1,50 €/h pro motorky. Benátky jsou špinavé páchnoucí město, ale nechci nikomu kazit romantickou idylu ;) Jsou svým způsobem určitě krásné a zajímavé. Projížďka gondolou stojí 100 €, takže jsem chodili pěšky. Ve vodě tam plavalo ledacos, i mrtvá krysa se našla. ( foto19 foto20 foto21) Když jsme se vraceli do kempu, zjistili jsme, že máme už jen plátýnko v jednom místě zadní pneu. ( foto22) Dojeli jsme ještě do servisu, kde jsme si objednali novou gumu. Večer jsme si pak zprestřili hrou Dřevěný papoušek, jsme brečeli smíchy :D

XIII. den (21. 6. čtvrtek)

Dopoledne jsme strávili u moře a jak potápky dělali jsme škebling, kluci si dali uno litro birro ( foto23) v 17 h jsem si měli nechat v servisu přezout pneu, ale hned jak nás viděli: problémo, problémo ....přivezli místo 90tky 80tku, takže guma se nekoná. Sháněli jsme jiný servis, informace pro turisty, tam byli fakt děsně ochotný, že jsem se skoro musela rozbrečet, aby pro nás hnuli prstem ...ale nakonec jsme se rozhodli, že zůstaneme do dalšího dne, ať servis objedná pneu znovu a oni sami říkali, snad bude. S pocitem "snad" jsme se s tím smířili a vrátili se do jiného kempu pod stan, z cesty do Rakouska sešlo. Už nás nebaví jíst pizzy a špagety, ale oni snad nic jiného nežerou.

IXX. - XX. den (22.-23. 6. pátek-sobota)

Ráno jsme si dali kouping v moři, byly obrovské vlny, tak jsme si to užívali. Celí napnutí, jestli bude pneu, jsme po maňáně po 15 h dojeli do servisu - byla. Uf! Po přezutí jsem se rozhodli navalit to rovnou domů. Koupili jsme si rakouskou známku (3,4 € a průjezd tunelem za 9,5 €) a z 34°C ve stínu u moře jsme sklouzli do 12°C v Alpách v dešti. Prokřehlý a promáčený jsme si dali 80 km před Salzburgem 4 hodiny pauzu v přístřešku muzea u Shellky při dálnici, sotva déšť ustal, vyrazili jsme domů. Na Davidovi se konečně roztrhal celej nepromok! prej jsme jeli asi hodně rychle ;) ( foto24) V rámci jednoho dne jsme to nakonec stihli s téměř 900 km přesunem od moře domů do pelíšků.

pivo: v restauraci 0,4 l - 3 €, v shopu 0,6 až 1 l za 1 €, chleba: 2 €, kempy v průměru 6 €/os, motorky zpravidla neplatí, stan je drahý, bungalov 70 €, benzín Super Piombo 1,36 €

:: posted @ 27.6.2007 PM by Moto Pel-Mell